Když jsme před téměř dvěma lety získali možnost provozovat klubovou činnost v bývalé poště v Prosečném, věděli jsme, že budeme muset přiložit i ruku k dílu. Prostory byly dlouho neobydlené a podle toho vypadal stav celého objektu a nutno říct, že z venku vypadal objekt lépe, než uvnitř. A zatím co úprava vnitřních prostor už proběhla a máme klubovnu jako “klícku”, tak nám zůstala jedna věc, kterou jsme potřebovali vyřešit a poměrně dlouho jsme váhali, za jaký konec to vzít. Tou věcí bylo připojení vody. Původní přípojka totiž vede ze soukromého objektu “Zámečku”, byla dlohodobě mimo provoz a podle informací majitelů byla voda zastavená, protože v zimě prasklo potrubí a voda vytékala ze zdi neobydleného bytu, který je mezi naší klubovnou a Zámečkem. Občas, když na to přišla při klubových schůzkách řeč, jsme vedli až plamenné diskuze, jak to zařídit, abychom vodu zase připojili a mohli si uvařit kávu, omýt ruce a mohli začít používat WC, jak je v civilizovaných klubech běžné. Dohoda s majiteli Zámečku proběhla bez problémů a vyšli nám vstříc. Za to bychom jim chtěli poděkovat, protože v posledních letech se setkáváme spíš s neochotou. Majitelům jsme vysvětlili náš záměr a popsali celý průběh akce, takže po odsouhlasení nutných prací v jejich objektu jsme si rozdělili úlohy a probíhaly ještě debaty, jak nejlépe a nejlevněji vodovodní přípojku opravit. Jako první jsme zkusili otevřít ventil uzavírající vodu, abychom viděli, kde voda praskla a zda informace o prasklém potrubí není mylná. Ukázalo se ale, že ihned po otevření ventilu voda vytéká ven ze zdi v místě izolace zdiva. Vytékala s takovou intenzitou, že bylo jasné, že tohle bez sbíječky opravitelné není. Přišel tedy na řadu plán “B” a to natažení nového potrubí po podlaze neobydleného bytu, který je v dezolátním stavu a při jeho následné rekonstrukci, která je zatím v nedohlednu, bude jednoduché stávající potrubí odstranit. První co bylo třeba udělat, bylo vsadit podružný vodoměr v objektu Zámečku a to z důvodu, že pokud by voda nedejbože zase praskla, aby bylo zřejmé, kolik jí vyteklo a také pro regulérní odečet naší spotřeby. Karel (OK1FQT) nějakými vodoměry vládne a tak donesl dva typy. Jeden se ukázal jako nevhodný, protože vyžadovat striktně horizontální montáž, ale v našem případě jsme museli použít druhý vodoměr, který umožňoval volnou montáž a umístit ho pod strop, kudy vedlo stávající potrubí a pro lepší odečet jsme ho museli natočit tak, aby bylo vidět na “tachometr”. Zatím co Miloš (OK1MKT)a Pepa připravovali vodoměr, Karel (OK1FQT) a Martin (OK1MFH) vysekali otvor kolem uzavíracího ventilu na klubovně. Po úspěšném připojení vodoměru, se Miloš přesunul do neobydleného bytu a svařil potrubí spojující přívod a naši klubovnu. Po připojení jsme provedli test těsnosti a bohužel jsme zjistili, že i vodovodní potrubí v klubovně je popraskané a voda teče neznámo kam. Pár kapek se nakonec objevilo u vchodu do klubovny a tak voda nejspíš mizí někde v podlaze. Zasedla tedy rada starších a opět jsme museli řešit, jak dál. Proběhl ještě jeden pokus o odhalení místa, kudy voda ze sociální místnosti uniká, ale bohužel neúspěšně. Padlo rozhodnutí stávající vedení úplně obejít a potrubí natáhnout bez sekání a dát ho na stávající obklad. termín další brigády byl stanovan na sobotu 29.8. Bylo potřeba dokoupit instalatérský materiál, sehnat ještě jeden vodoměr pro podružné měření odběru vody, abychom nemuseli chodit do soukromých prostor majitelů Zámečku. V sobotu tedy proběhla druhá brigáda. Miloš se opět věnoval svařování ppr potrubí, zatímco Martin, Karel a Pepa se vrhli na tepelnou izolaci potrubí v neobydleném bytě. Průchod potrubí do soukromého objektu byl utěsněn PU pěnou, potrubí v nevytápěné části bylo položeno na desky polystyrenu a přikryto minerální vatou, abychom v mrazech nemuseli vodu vypínat i když pokud by mrzlo delší dobu, asi se tomu nevyhneme. Kolem desáté hodiny se nám podařilo dokončit připojení vody u umyvadla i přípojení záchodu a proběhla další tlaková zkouška. Vše se zdálo být v pořádku, až do chvíle, kdy jsme otevřeli vodu do nádržky u WC, která se nakonec také ukázala být poškozená mrazem, což při původním sběžném ohledání nebylo patrné a sáknutí vody vypadalo jako špatné těsnení. Martin (OK1MFH) s Pepou tedy operativně vyrazili do nedalekého Hostinného zkusit sehnat náhradní nádržku na vodu. Bohužel v místní prodejně nesupěli a tak vyrazili na Horka, kde je známé železářství. Tam už úspěšní byli a přivezli náhradní nádržku, kterou Pepa hned zamontoval a poslední problém tak byl vyřešen. Ještě jsme nakonec uklidili sociální místnost, kde bylo plno věcí ještě od stavebních a malířských prací a tak můžeme říct, že celá akce byla nakonec úspěšná. Kafe si uvaříme, ruce si umyjeme a záchod si spláchneme. Co víc si přát. A jakou nám taková, pro mnohé běžná, věc udělala radost. 😀
